I s potravinovou alergií si o Velikonocích můžete pochutnávat
Lze připravit tradiční velikonoční pokrmy i pro potravinové alergiky? Samozřejmě že ANO a my vám poradíme, jak na to. Připravili jsme pro vás celou sérii článků na toto téma, včetně vyzkoušených receptů.
Velikonoce: Každý rok v jiném termínu
Název Velikonoce je odvozen od tzv. „Velké noci“, tedy noci z Bílé soboty na nedělní Boží hod velikonoční, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Velikonoce jsou pohyblivé svátky – velikonoční neděle připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Každý z nás tyto svátky pojímáme jinak. Pro někoho jsou největšími svátky křesťanskými, pro jiného symbolizují přicházející jaro. Naši předkové je uctívali i jako svátky plodnosti, probouzení se přírody, počátek zemědělských prací apod.
Velikonoční pokrmy nejsou jen vajíčka a beránci
Mezi nejznámější symboly Velikonoc patří, kromě vajec jako takových, zajisté velikonoční beránek, mazanec, jidáše, zajíčci, různé druhy nádivek, ale i pokrmy z masa mladých zvířat – nejčastěji z masa kuřecího, jehněčího či skopového.
V řadách rodin se i dnes pečou velikonoční perníčky, věnce a pletence. Nejvíce se tyto tradice dodržují na jižní Moravě.
Tradiční pokrmy spojené s jednotlivými dny
Vaření a pečení jednotlivých pokrmů má své zákonitosti - dle tradice jsou připravovány určité pokrmy v dané dny velikonočního týdne.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je pro křesťany postním dnem – součástí čtyřicetidenního předvelikonočního půstu, a proto se v tento den připravovaly pokrmy prosté, ne z masa teplokrevných zvířat, bez živočišných tuků.
Typické jsou tzv. „zelené“ pokrmy, jejichž základem bývá hrách či zelí. Často se vařily a vaří polévky z jarních bylinek, špenátu, kopřiv, řeřichy. V tento den se také pečou jidáše.
Velký pátek je dnem smrti, ukřižováním Ježíše Krista. Pro tento den je typický přísný půst.
Mezi postní – tradiční, i méně tradiční pokrmy patřily lepenice, špenátová, česneková, hrášková nebo bramborová polévka, kulajda, houbová či zeleninová nádivka, brokolicový nákyp, kuba, ale mohly se podávat i ryby.
Hod boží velikonočníje hlavním velikonočním svátkem. V tento den se nosí do kostelů na mše potraviny, které se zde světí.
Typickým obědem v tuto neděli bývají různé druhy nádivek, směsí – kombinace hlavně sekaného masa s vejci, pečivem a zelenými bylinkami (kopřivy, libeček atd.).
Mezi tradiční pokrmy v tento den patřila i na různý způsob upravená masa mladých zvířat – skopové, kuřecí, králičí.
Velikonoční pondělí bývá nazýváno také pondělím červeným. V dnešní době je spojováno hlavně s koledníky, pomlázkami, obarvenými a nazdobenými vajíčky.
Velikonoční pondělí bylo ve znamení pokrmů z vajec. Dělala se vejce plněná, smažená, vajíčka se přidávala do omáček, salátů, k masu, případně se pekly i výše zmiňované velikonoční nádivky.
