Když vám lékař stanoví diagnózu atopického ekzému, většinou vám rovnou navrhne odpovídající léčebná opatření.
Léčba ložisek ekzému mastmi a krémy
První linií boje s ekzémem jsou léčiva aplikovaná přímo na kůži. Při lehkém ekzému často postačí neutrální promašťující kosmetika (tzv. emoliencia). V ostatních případech lékař vybírá konkrétní léčebný přípravek podle fáze ekzému (mokvavý, nebo suchý) a umístění na těle.
Lokální kortikosteroidy (známější jako kortikoidy)
Mnoho pacientů má z kortikoidů obavy (tzv. kortikofobie), ale při správném užívání jde o nejúčinnější nástroj pro zvládnutí akutního vzplanutí.
- Jak fungují: Jde o hormonální přípravky, syntetické verze přirozených kortikosteroidů, které silně tlumí imunitní reakci v kůži. Působí protizánětlivě, stahují cévy a rychle zastavují svědění.
- Jak se používají: Aplikují se lokálně pouze na ložiska ekzému (nikoliv na zdravou kůži). Moderní přístup preferuje tzv. nárazovou terapii (krátce a intenzivně do zklidnění) nebo tzv. víkendovou terapii (udržovací aplikace 2× týdně, typicky o víkendových dnech, na zhojená ložiska).
- Výhody: Velmi rychlý nástup účinku a vysoká spolehlivost i u těžkých zánětů.
- Nevýhody: Při dlouhodobém nesprávném užívání hrozí ztenčení (atrofie) kůže a ztráta účinnosti. Neměly by se dlouhodobě mazat na obličej, kde je kůže přirozeně tenčí.
Lokální imunomodulátory (inhibitory kalcineurinu)
Jde o moderní masti a krémy s účinnými látkami takrolimus a pimekrolimus, které neobsahují kortikoidy a cílí na imunitní buňky v kůži.
- Jak fungují: Blokují enzym kalcineurin nezbytný pro aktivaci zánětu, ale neovlivňují ostatní struktury kůže jako kortikoidy.
- Jak se používají: Nanášejí se lokálně na postižená místa. Jsou lékem volby pro citlivé oblasti (obličej, oční víčka, krk, třísla), kde by kortikoidy mohly uškodit. Specifikem je možnost preventivní léčby: v klidovém období se mažou jen 2× týdně na místa častého výskytu ekzému, což účinně brání jeho návratu.
- Výhody: Jsou bezpečné i při dlouhodobém používání, neztenčují kůži a nemají hormonální vedlejší účinky.
- Nevýhody: Nástup účinku je pomalejší než u kortikoidů. V prvních dnech aplikace mohou způsobovat přechodné pálení nebo zarudnutí v místě aplikace.
Barevná terapie (dehet a ichtamol)
Tradiční a osvědčené přípravky, které se používají už desítky let.
- Dehtové masti: Mají výborný protizánětlivý a protisvědivý účinek, zejména u chronických, zhrublých ložisek. Nevýhodou je specifický zápach a zbarvení oblečení.
- Ichtyol (ichthamol): „Černá mast“, která se často používá u dětí. Je velmi bezpečná, tlumí zánět a snižuje tvorbu mazu.
Antibiotické a antimykotické masti
Ekzematická kůže je náchylná k infekcím. Pokud se do rozškrábaných ložisek dostane zlatý stafylokok nebo kvasinka, ekzém začne mokvat, tvoří se tzv. medové krusty a běžná léčba nezabírá. V takovém případě lékař předepíše masti s antibiotiky nebo kombinované přípravky (kortikoid + antibiotikum).
Koupele v hypermanganu a obklady z něj
Specifická metoda pro domácí použití, kterou lékař doporučí při akutním, silně mokvavém ekzému. Slabě růžový roztok manganistanu draselného má dezinfekční účinky, stahuje mokvání a brání druhotné infekci. Roztok lze přiložit přímo na ložiska ve formě obkladu, případně využít ke koupeli.
Celková léčba – když masti nestačí
Pokud je ekzém rozsáhlý a léčba ložisek pomocí mastiček selhává, přistupuje se k lékům podávaným ústně (tablety, kapky, sirupy) nebo injekčně.
Antihistaminika
Léky primárně určené na alergii, které blokují účinek histaminu. U ekzému se používají nejen při potvrzené alergii, ale i jako doplněk pro zmírnění svědění, což například pomáhá zlepšit spánek pacienta.
Systémová imunosupresiva
Léky, které celkově tlumí imunitní systém (např. cyklosporin, metotrexát). Jsou velmi účinné u těžkých forem ekzému dospělých, ale vyžadují pečlivé sledování lékařem kvůli možným vedlejším účinkům na játra či ledviny a krevní tlak.
Biologická léčba (cílená terapie)
Tento směr představuje moderní léčbu šitou na míru. Na rozdíl od imunosupresiv netlumí celou imunitu, ale cíleně vyhledává a blokuje konkrétní molekuly (interleukiny) v imunitním systému pacienta, které jsou přímo zodpovědné za vznik zánětu a svědění. Díky tomu je vysoce účinná a zároveň šetrnější k ostatním orgánům.
Předepisuje se pacientům se středně těžkým až těžkým ekzémem, kterým nezabrala jiná léčba. Obvykle se podává formou podkožních injekcí (podobně jako inzulín).
Světloléčba (fototerapie)
Využívá hojivých účinků ultrafialového záření, zejména úzkospektrálního UVB o vlnové délce 311 nm. Pacient dochází do ordinace nebo stacionáře a „opaluje“ se ve speciálních kabinách nebo se ozařují jen postižené části těla (ruce, nohy).
Působí protizánětlivě a často vede k výraznému zlepšení stavu v zimních měsících. Není však vhodná pro akutní, mokvavý ekzém.
Lázeňská léčba (balneoterapie)
Ve střední Evropě má lázeňství silnou tradici. Jde o lékaři uznávanou a pojišťovnami hrazenou součást komplexní léčby ekzému. Obvykle má podobu 4týdenního léčebného pobytu. V lázních se využívají metody, které v běžné ambulanci nelze aplikovat:
- Minerální léčivé koupele: Využívají se místní přírodní zdroje, například sirné nebo jodobromové prameny, které mají unikátní chemické složení. Upravují pH pokožky, zlepšují prokrvení, změkčují vazivo a působí protizánětlivě.
- Klimatoterapie: Pobyt v prostředí se specifickým mikroklimatem (čistý vzduch, optimální vlhkost, nadmořská výška), který je prostý běžných městských alergenů a smogu. To ulevuje nejen dýchacím cestám, ale i kůži.
👉 Další podrobnosti najdete v samostatném článku Lázně pro atopiky a alergiky.
Léky jsou jen polovina úspěchu
Podařilo se vám pomocí léků dostat ekzém pod kontrolu? Gratulujeme. Nyní nastává nejdůležitější fáze – udržení klidového stavu.
Léky samy o sobě totiž k trvalému úspěchu nestačí. Aby se projevy nevracely, je nutné o pokožku denně pečovat, obnovovat její bariéru promašťováním a vyhýbat se spouštěčům. Bez této „domácí práce“ se zánět dříve či později vrátí.
👉 Jak na to, se dočtete v našem velkém manuálu Jak na atopický ekzém – praktické rady pro každodenní péči.
