úvod Proalergiky.cz > Magazín > Redakční články > Bez zařazení > Jak ovlivnit vznik alergií u dětí

Jak ovlivnit vznik alergií u dětí

Vložte svůj článek

1. 2. 2011

Bez zařazení

Nejprodávanější z e-shopu:
SMART čistička vzduchu Winix HR1000

SMART čistička vzduchu Winix HR1000

pro místnosti do 40m2, 6 stupňů filtrace ...

11490 Kč
Protiroztočové povlaky ProtecSom 100% bavlna

Protiroztočové povlaky ProtecSom 100% bavlna

pro polštáře, matrace,
přikrývky ...

výhodná sada
5290 Kč
Zvlhčovač vzduchu Stylies HERA, ultrazvuk

Zvlhčovač vzduchu Stylies HERA, ultrazvuk

největší nádrž 8 l, antibakteriální ochrana, hydrostat ...

4990 Kč
Nejčtenější články:
  1. Vychytávky pro přežití pylové sezóny
  2. Vybíráme čističku vzduchu pro pylového alergika
  3. Alergie na srst koček a psů: jak se zbavit zdravotních potíží

1. část: Co můžeme sami udělat

Zrádná genetika

Výskyt alergických onemocnění mezi lidmi roste alarmujícím tempem. Za posledních deset let se zdvojnásobil. Podle údajů českého Státního zdravotního ústavu trpí nějakým druhem alergie každý třetí Čech. A tak si odborníci, a nejen oni, kladou otázku, zda je možné rozvoji alergie u člověka nějakým způsobem předcházet.

Řeč je o takzvané primární prevenci, tedy snaze předcházet tomu, aby se alergické onemocnění vůbec objevilo. Problém je ale v tom, že atopie, tj. sklony k alergii, je dědičná. Za atopií stojí „porouchané“ geny, kterých mohou být třeba desítky a jejichž fungování nedokáže současná medicína ovlivnit. Tato genová výbava ovlivňuje vznik alergie asi ze dvou třetin. Zbylá třetina vlivů, které naštěstí částečně měnit lze, se týká prostředí, ve kterém člověk žije (vše, s čím přichází do styku). Je však potřeba si uvědomit, že žádné z níže uvedených opatření nebude zaručeně fungovat u všech. Rodiče tedy budou potřebovat:

  • velkou dávku trpělivosti
  • přiměřenou dávku informací k tomu, aby rozuměli onemocnění, se kterým budou bojovat, a nebyli zaskočeni případnými problémy

U nejmenších dětí je riziko vzniku přecitlivělosti na nějaký alergen nejvyšší, zatímco „zkušený“ imunitní systém dospělého člověka už není k rozvoji alergie tolik náchylný. Z toho důvodu je většina preventivních opatření proti alergii zaměřena na děti. Pokud je alespoň jeden z rodičů nebo starších sourozenců alergikem, je dítě řazeno do tzv. rizikové skupiny pro vznik alergie. Mezi atopiky v současné době patří asi 40 procent lidí. Právě jejich „porouchané“ geny se budou přenášet na jejich děti. Pokud jsou atopiky oba rodiče, je riziko, že dítě atopii zdědí, až 70procentní. Kvůli tomu se ale přece nepřestaneme roz­množovat.

Péče o „rizikové“ děti

Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují správný rozvoj imunitního systému dítěte, je výživa. Do 4. až 6. měsíce by mělo dítě dostávat výhradně mateřské mléko – pro kojence je to nejvhodnější a z alergologického hlediska i nejbezpečnější strava. Posiluje jeho imunitní systém. Je pozorován jeho pozitivní vliv zejména na výskyt potravinových alergií a atopického ekzému. Rozvoji astmatu a jiných alergií ale zřejmě zabránit nedokáže.

Pokud kojení není možné, zejména v prvním půlroce se doporučuje krmení tzv. hypoantigenními mléčnými náhražkami s naštěpenými (hydrolyzovanými) mléčnými bílkovinami. Obvykle jsou označeny zkratkou HA. Existují také kojenecké mléčné přípravky hypoalergenní s vysoce naštěpenými bílkovinami, která jsou vhodná při hrozící alergii na mléčné bílkoviny. S volbou druhu kojenecké výživy by měl být schopen poradit ošetřující lékař.

Hlavním preventivním opatřením proti potravinovým alergiím je tedy správné načasování příjmu nových potravin. U kojených dětí je doporučeno začít s postupným zaváděním pevné stravy od 6. měsíce, u nekojených dětí mezi 4. a 5. měsícem. Jídlo by mělo být složeno z jedné suroviny, aby bylo možné tuto surovinu v případě nežádoucí reakce rychle identifikovat a vyloučit ze stravy.

Zhruba kolem sedmého měsíce se doporučuje do stravy „rizikového“ dítěte začít zařazovat nejznámější alergeny, jako jsou kravské mléko, vejce nebo ryby. S lepkovými obilovinami (moučnými jídly) je výhodné začít už mezi 4. a 6. měsícem. Vše samozřejmě ve vhodné podobě.

Ještě nedávno se u dětí ohrožených alergií doporučovalo nasazovat tyto alergeny daleko později, ale nové výzkumy ukázaly, že odkládání těchto potravin může naopak vznik alergie podpořit. Právě po šestém měsíci je nejlepší období na to, aby si tělíčko dítěte zvyklo na tyto běžné potraviny a nepovažovalo je za nebezpečné.

Správnou stravou však prevence alergií nekončí. Pokud jsou matka nebo dokonce oba rodiče alergičtí, je vhodné provést určité úpravy domácího prostředí, ve kterém se bude malé dítě vyskytovat. Výzkumy potvrzují, že hlavním úkolem je snížení množství roztočových alergenů, a to zejména v dětské postýlce a jejím okolí. Za nejvhodnější řešení považují světové alergologické instituce protiroztočové povlaky, které se navlečou na polštáře i matraci a vytvoří nepropustnou bariéru pro roztoče a jejich silně alergizující výkaly.

V oblasti kontaktu se zvířecími alergeny se studie poněkud rozcházejí, odborníci se však v poslední době přiklánějí k názoru, že kontakt se zvířaty, zejména psi a kočkami, není ani ve velmi raném věku škodlivý. Naopak, zkušenosti poukazují na to, že děti, které vyrůstaly na farmách, méně trpí astmatem a dalšími alergickými nemocemi. Pelíšky domácích mazlíčků však raději neumisťujeme do dětských pokojů a ložnic.

Vedle omezení kontaktu s některými alergeny jsou známy i další zásady z oblasti zdraví a životního stylu, jejichž dodržování by mělo snížit riziko vzniku alergie nebo astmatu. V prvních měsících života se dítě snažíme uchránit před plicními infekcemi. Děti předškolního a mladšího školního věku bychom měli vyváženou stravou a pohybem udržovat v dobré kondici, protože děti s nadváhou jsou více ohroženy astmatem. O vlivu znečištění vzduchu na stav dýchacích cest toho již bylo zveřejněno mnoho. Zplodiny z aut, cigaret a dalších zdrojů prokazatelně zhoršují astma, nejnáchylnější jsou školní děti.

U dětí s vysokým rizikem alergie (oba rodiče alergici) je vhodné provést preventivní alergologické vyšetření. Pokud jsou již patrné příznaky alergie, lékař zváží provedení testů, které mohou odhalit konkrétní alergeny. Jakmile jsou totiž známy konkrétní alergeny, které mohou za alergické potíže pacienta, rodiče si již mohou snadno zjistit, jak mají upravit jeho jídelníček nebo domácí prostředí. Lékaři toto stadium nazývají sekundární prevence.

Péče o „nerizikové“ děti

Pokud rodiče ani sourozenci dítěte netrpí žádným alergickým onemocněním, pak riziko, že se u dítěte dříve či později objeví nějaká alergická reakce, je „jen“ 10procentní. V současné době není známo, jak by se mohlo toto riziko úplně eliminovat. Žádná speciální „protialergická“ opatření u těchto dětí nemají význam. Platí tedy pouze všeobecná pravidla:

  • nekuřácké prostředí
  • čisté ovzduší
  • kojení nebo běžná náhradní kojenecká výživa

Životní styl maminky

Držení různých „bezalergenových“ diet během těhotenství a kojení nemá podle posledních poznatků žádný pozitivní vliv na prevenci alergií u dítěte. Samozřejmostí zůstává pouze zákaz konzumace těch potravin, na které má matka prokázánu alergii.

Nastávající maminka by se měla snažit udržet v dobrém zdravotním stavu. Během těhotenství se občas zhorší příznaky alergie a alergického astmatu. Je proto nutná dobrá spolupráce s ošetřujícím alergologem, aby se projevy nemoci dostaly pod kontrolu. Většinu protialergických a protiastmatických léčiv je možné užívat i během těhotenství.

Velmi důležité je nevystavovat dítě před narozením ani po něm cigaretovým zplodinám. Kouření během těhotenství, a to i pasivní výrazně zvyšuje riziko vzniku astmatu a dalších chronických dýchacích poruch dítěte. Zajímavý je vliv způsobu porodu na imunitní systém dítěte. Při přirozeném porodu se střeva dítěte mnohem dříve osídlí přátelskými bakteriemi (viz dále v odstavci Zdravá střeva). Některé mezinárodní studie poukazují na to, že u dětí narozených císařským řezem je vyšší riziko vzniku astmatu.

 

2. část: Další zajímavé souvislosti

Nudící se imunitní systém

Vzhledem k tempu, jakým přibývá poruch imunity, je evidentní, že na vině nebude pouze dědičnost. Na rozvoj alergie má vliv celkový stav imunitního systému. Jde především o to, v jakých podmínkách se imunita vyvíjí. Správně fungující imunitní systém útočí pouze na ty bakterie, viry a další choroboplodné zárodky, které mohou být pro naše tělo v určitém množství nebezpečné. Člověk se od narození dostává do styku s těmito zárodky a jeho imunitní systém se přirozeně učí jednotlivé hrozby poznávat a reagovat na ně. Pokud však člověk vyrůstá a žije v příliš čistém až sterilním prostředí, imunitní systém není dostatečně vytížen a může začít reagovat na různé neškodné sloučeniny, jako jsou například pyly, potraviny nebo bílkoviny živočišného původu. Proto se čím dál více doporučuje nepřehánět hygienu v rodině a neizolovat děti od kolektivu.

Na venkově se vyskytuje méně alergických onemocnění než ve městech, ale tyto rozdíly se s modernizací života na vesnici postupně stírají. Studie však potvrzují, že primitivnější zemědělské národy trpí imunitními poruchami daleko méně než ty rozvinuté, které si oblíbily desinfekční prostředky.

Zdravá střeva – moderní ovlivňování imunity

Při narození se dvě třetiny buněk imunitního systému (bílých krvinek) soustředí v trávicím ústrojí, zejména ve střevech. Většina nových podnětů pro imunitu u takto malého člověka totiž přichází ústy (první potrava, matčina bradavka, vlastní prstíky). Střeva jsou co do plochy svého povrchu náš největší orgán. Fungují jako ochranný štít před škodlivinami – jen ty látky, které tělo potřebuje, se střevní sliznicí dostanou do krve. Ostatní jsou zničeny a vyloučeny.

V posledních letech se stále více ukazuje, že vedle antioxidantů, některých aminokyselin a mastných kyselin jsou pro správnou funkci střev důležité dvě skupiny látek: probiotika a prebiotika.

Probiotika – přátelské bakterie

Probiotika jsou mikroskopické živé organismy vytvářející tzv. střevní mikroflóru. Jedná se o bakterie, které se přirozeně vyskytují v našich střevech a starají se o celkovou rovnováhu bakterií, prospěšných i škodlivých, v našem těle. Ve střevech dospělého jedince se vyskytuje kolem 100 bilionů (100 000 000 0­00 000) bakterií. Odhaduje se, že jich existuje 500 až 1000 druhů (kmenů) a že drtivá většina naší mikroflóry se skládá z pouhých 30 až 40 druhů. Bakterie tvoří 60 procent střevního obsahu. Nutno podotknout, že počet užitečných druhů bakterií v přírodě i v těle člověka výrazně převažuje ty nebezpečné.

Bakterie ve střevech se především podílejí na zažívání a vstřebávání živin, ale mají vliv také na fungování imunitního systému. Určité kmeny střevních bakterií jsou zřejmě schopny zvyšovat toleranci vůči konzumovaným alergizujícím bílkovinám a tím brzdit alergické reakce. Některé studie také zjistily, že alergické děti mají jinou skladbu těchto bakterií než děti zdravé. Není však jasné, co je příčina a co důsledek. Mikroflóra zkrátka nějakým způsobem ovlivňuje to, jak se imunitní systém učí rozpoznávat skutečné hrozby od těch falešných.

Otazníkem zůstává, zda má pro náš imunitní systém význam cíleně konzumovat probiotika například ve formě jogurtových nápojů nebo kapslí. V současné době je možné laboratorně rozmnožovat a průmyslově „vyrábět“ pouze pár desítek kmenů bakterií, nejčastěji spadajících do skupiny bakterií mléčného kvašení (Lactobacillus, Bifidobacterium). Některé přípravky obsahují jeden kmen, jiné skupinu kmenů – různorodost bakterií v jednom přípravku může být prospěšná. Různé kmeny bakterií vykazují různé účinky na lidský organismus a výzkumy jsou tak složité, že závěry z nich jsou zatím do značné míry předběžné.

Prebiotika – přátelská vláknina

Prebiotika jsou různé druhy neživé vlákniny, která vytváří optimální prostředí (půdu) pro život probiotik. Jedná se nejčastěji o téměř nestravitelné sacharidy – oligosacharidy. Nejznámější je rozpustná vláknina inulin. Prebiotika řadíme mezi tzv. funkční potraviny. Některá jsou přirozenou součástí různých potravin, jako jsou luštěniny, čekankový kořen, topinambur nebo obiloviny jako oves, pšenice a žito (samozřejmě spíše v celozrnné podobě). Myslíme však na pravidlo, že množství vlákniny by mělo odpovídat věku dítěte. Proto například batolatům nedáváme k snídani müsli nebo grahamové pečivo – dostatek vlákniny získají z ovoce a zeleniny.

Přípravkům, které obsahují jak probiotika, tak prebiotika, se někdy říká symbiotika, a to díky předpokládanému vzájemně symbiotickému účinku.

O nejmenší děti se postarají maminka a příroda

Ve střevech novorozence se nevyskytuje téměř žádná mikroflóra. Mateřské mléko ovšem obsahuje velmi málo probiotik, zato zhruba jedno procento prebiotik. Příroda tak pouze vytváří podmínky pro postupné osídlení střev užitečnými bakteriemi. Ty dítě od prvního okamžiku po opuštění dělohy získává zejména kontaktem s maminkou. Do druhého roku věku dítěte se druhy a počty bakterií ve střevech začnou podobat těm u dospělých jedinců.

Stav střevní mikroflóry ovlivňují i další faktory. Skladba bakterií se velmi různí od člověka k člověku a je do jisté míry dědičná. Probiotické bakterie i prebiotickou vlákninu samozřejmě po ukončení kojení získáváme z běžné potravy, případně ve formě doplňků stravy. Naproti tomu léčba antibiotiky, jak známo, užitečné střevní bakterie hubí.

Komentáře ke článku

Napište nám svůj názor

Přihlásit se. Proč?
*Jméno:
*E-mail: Nikde ho nezobrazujeme
*Obsah:
Toto pole prosím nevyplňujte
 
Související články
Může mít vyloučení lepku a mléka ze stravy pozitivní vliv na chování dětí s ADHD a autismem?
Může mít vyloučení lepku a mléka ze stravy pozitivní vliv na chování dětí s ADHD a autismem?

Jestli očekáváte článek o převratném objevu či výsledky studie, která by byla...

7 důvodů proč používat čističku vzduchu
7 důvodů proč používat čističku vzduchu

Připravili jsme pro vás 7 důležitých argumentů, proč by mohla být čistička vzduchu...

Čističky a zvlhčovače vzduchu
Čističky a zvlhčovače vzduchu

Jak poznat, kdy je vhodnější pořídit čističku vzduchu a kdy zvlhčovač? Jaké problémy...

Syndrom dráždivého tračníku
Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku, syndrom dráždivého střeva či IBS (z angl. Irritable...