Díl 3. Spojitost atopického ekzému a potravinové alergie

Vložte svůj článek

Ve věku 0–3 roky dítěte je atopický ekzém (AE) relativně často spojen s potravinovou alergií. Uvádí se, že celých 40 % osob se narodí jako atopici a u 10 % z nich se pak atopie už v prvním roce života rozvine v alergii (v tomto věku je to alergie potravinová).

Potravinová alergie často v tomto věku stojí v pozadí atopického ekzému (cca u 50 % malých dětí). Alergen v potravě, nejčastěji pak bílkoviny kravského mléka (dále BKM), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), eventuálně dušnost atd.

Než přikročíme k „návodu“, jak alergen v jídelníčku dítěte (popřípadě kojící matky malého atopika) zjistit (viz 5.díl), povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

Střevní mikroflóra

Střeva jsou základním kamenem imunity, asi ze 70–80 %. Hostí tisíce druhů bakterií. Některé zde žijí trvale, jiné trávicím traktem pouze projdou spolu s jídlem. Některé bakterie jsou škodlivé (patogenní), jiné jsou nezbytné pro správné fungování trávicího traktu („přátelské“). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru. Ta ovlivňuje celkové zdraví člověka, imunitu pak velmi významně.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte – osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později kvůli sterilnímu prostředí na operačním sále. Proto tento způsob porodu může být jedním z negativních vlivů na rozvoj atopických obtíží, je-li k nim genetická dispozice.

V kojeneckém období tvoří 90 % veškeré mikroflóry bifidobakterie, které dítě chrání před střevními infekcemi. Na růst bifidobakterií příznivě působí mateřské mléko. Později se podíl bifidobakterií snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech života. Každý člověk pak má svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

Prevence atopických projevů dítěte

Atopie má skutečně souvislost se střevem, střevní flóra ovlivňuje atopické projevy. Pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné zahájit kroky k nastolení správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství a kojení. O stravě atopické matky během kojení a těhotenství bude následující díl seriálu. Jeho hlavní poselství, především co se životního stylu a stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto „Všeho s mírou“ – sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou těhotné a kojící ženy s úplným vysazením známých alergenů (hlavně BKM, vejce, lepek atd.) pouze z důvodu preventivního jsou pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.

Rozvoj atopických obtíží dítěte

Hned od narození začíná intenzivní proces utváření střevní mikroflóry – tomu významně napomáhá kojení. Ne každá maminka ovšem může kojit – miminko je pak převedeno na umělou stravu. Do nevyzrálého organismu dítěte pak vstupuje řada cizích, nových látek (zejména bílkovinné povahy), které u citlivých organismů mohou vyvolat přecitlivělost na některou tuto látku. Tento proces však může nastat již za plného kojení dítěte – dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o BKM.

Následně může dojít k příznakům, jako jsou např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání. Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu bílkovinou ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může dojít vzniku alergie, která se může projevit atopickým ekzémem.

V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme od něj mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však atopický ekzém nevyléčí, pouze jej zklidňuje, a to jen po dobu, kdy jej pacient používá. Pokud ale jde o atopický ekzém, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny, nemá pozitivní dopad na zdravotní stav malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží. Ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i sliznic. A tím se dostáváme mimojiné k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím – alergické rýmě na pyly, roztoče či plísně a také k astmatu). Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie. A pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku – tomu je věnován 5.díl tohoto seriálu.

Poznámka: Maminky často udivuje, když dítěti v imunologických testech vyjde vyšší hodnota specifických alergických protilátek např. na arašídy nebo mrkev, přestože je dosud nemělo v ústech. Alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem, ne? Odpověď je: ke střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být senzibilizováno už v prenatálním stádiu, případně během kojení. (Navíc vyšší hodnoty těchto protilátek ještě nemusí znamenat přecitlivělost na daný alergen a ani laboratorně zjištěná potravinová alergie nemusí nutně souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory.)

Jak již bylo řečeno, ne každý ekzém, neklid, bolest bříška atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí atopickým ekzémem. Navíc reakcí na potraviny je celá řada a potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5. díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií, to není jednoduchá záležitost. Proto je tolik významná spolupráce rodičů (hlavně maminky) s lékařem – ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka, určí vhodnou léčbu.

Přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce:

  • Mléko (hlavně bílkovina beta-laktoglobulin)
  • Vejce (zejména vaječný bílek)
  • Oříšky (u nás hlavně lískové, v USA hlavně buráky. Na rozdíl od alergie na mléko či vejce přetrvává alergie na ořechy často až do dospělosti)
  • Rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzymatickému natrávení.
  • Luštěniny - zejména sója a již zmíněné buráky (vzácněji hrášek a fazole)
  • Obiloviny – nejčastěji pšeničná mouka a další obiloviny obsahující lepek (nejedná se však o intoleranci lepku neboli celiakii)
  • Reakce na ovoce – hlavně jablko a obecně „české“ ovoce, roste počet případů reakcí na exotické ovoce.
  • Ze zeleniny je to hlavně kořenová zelenina – především celer – jeho alergen je termostabilní, naproti tomu např. brambor, který je také poměrně významný alergen, je po tepelném zpracování neškodný pro leckterého potravinového alergika. Dále pak rajské jablko, petržel atd.
  • Alergie na maso je celkem vzácná. Reakce na masné výrobky bývá spíše důsledkem reakce na antibiotika, konzervační a jiné látky obsažené v mase. Stává se ale, že pacienti alergičtí na vaječný bílek mohou reagovat i na drůbeží druhy masa (kuřecí), stejně tak lidé alergičtí na mléko (respektive BKM) mohou reagovat i na hovězí maso
  • Nejrůznější „semínka“ (slunečnicové, sezamové, mák atd.), koření (některé druhy koření jsou významnými alergeny), samostatnou kapitolou jsou potravinářská aditiva (barviva, stabilizátory atd.)

Poznámka: Je důležité vědět, že existuje i jiný typ reakce na potraviny, než je imunologická = alergická. Jedná se o tzv. farmakologickou histaminoliberační reakci (určitý druh potravinové intolerance), kdy potravina sama obsahuje látku s určitou schopností dráždit svého konzumenta, pop­řípadě je schopna takové látky uvolnit v organizmu konzumenta. Obvykle to bývají budivé aminy (histamin, tyramin atd.); nalezneme je v uzených, zrajících a kvašených potravinách, rybách (hlavně uzená makrela či tuňák), aromatickém koření, v zelenině (kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, atd.), popřípadě v kyselém ovoci (hlavně citrusy, jahody), alkoholu, kávě, čokoládě a kakau, zrajících sýrech a dalších potravinách. Blíže o jednotlivých typech reakcí na potraviny bude pojednávat díl č. 5.

Další články speciálu: Jak zbavit dítě atopického ekzému úpravou stravy (děti do tří let)

Díl 1. Příznaky a diagnóza atopického ekzému

Co je atopický ekzém, jak se projevuje, jak se diagnostikuje.

Díl 2. Základy péče o dítě s atopickým ekzémem

Úprava životostprávy, jídelníčku a domácího prostředí. Péče o pokožku i psychiku ekzematika.

Díl 5. Hledejte alergeny v jídle

Prvními alergeny, s kterými se dítě setká, jsou alergeny potravinové – určité složky potravy mohou zhoršovat atopický ekzém. V případě, že AE...

Díl 6. Ošetřování atopické pokožky

Obecná pravidla péče o pokožku ekzematika. Na různé formy ekzémů používáme různé typy přípravků.

Díl 7. Léčba atopického ekzému kortikoidy a imunomodulancii

Aby léčba předepsaná dermatologem správně fungovala a zanechávala co nejméně vedlejších účinků, je potřeba znát a dodržovat určitá pravidla…

Díl 8. Bojuje celá rodina

V předchozích dílech jsme si nastínili, jakým způsobem se lze pokusit dostat AE pod kontrolu a dosáhnout tak uspokojivé kvality života. Je potřeba...

Díl 4. Prevence atopického ekzému

Genově dané dispozice pro atopii změnit nelze. Alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního...

Díl 9. Dostatek vápníku i bez mléka

Nejčastějším alergenem u dětí jsou bílkoviny kravského mléka. Proto je důležité dbát na dostatek vápníku (Ca, kalcium), pokud je nutné mléko a...

Komentáře ke článku

Napište nám svůj názor

Přihlásit se. Proč?
*Jméno:
*E-mail: Nikde ho nezobrazujeme
*Obsah:
Toto pole prosím nevyplňujte
 
Související produkty z e-shopu
Punčocháče s kšandami, 100% bavlna

Ve velikostech 60, 70 a 80, v různých barvách.. Kvalitní bavlněné punčocháče pro nejmenší, kšandy skvěle drží.

Epaderm mast

Epaderm mast 3v1 promašťující přípravek pro kompletní péči o suchou a atopickou pokožku. Použití: promazávání pokožky, mytí pokožky, přísada do koupele.