Dobrý den, díky Vašim stránkám jsem se konečně dověděla, proč alergie na BKM s věkem u většiny dětí vyhasíná a pochopila, proč některým dětem s ABKM kojení nevadí a jiným ano a proč ABKM mají i děti z nealergických rodin. Je smutné, že pediatři, dětští gastroenterologové a dokonce ani alergologové nejsou o patofyziologii této nemoci edukováni. Abych přišla k jádru problému... Mám 10. měsíčního syna. Již v porodnici začal trpět nadýmáním, doma měl téměř každý den v odpoledních hodinách koliky. Stolice ale bez příměsi krve, avšak napěněná. Syn byl již prenatálně sladován pro růstovou retardaci o 14 dní. Porodní váha 3310g a 47 cm. Váhové přírůstky měl při kojení na dolní hranici normy. Po zavedení příkrmů začal konečně více přibývat. Ve třech měsících se objevila atopická dermatitida, která jako zázrakem po mé výlučně bezmléčné dietě cca 1-2 měsíce zcela zmizela a koliky také. Plně jsem kojila do ukončeného 6.měsíce. Pak jsem začala přecházet na Nutrilon alergy care. Problém je, že malý nyní odmítá pít Nutrilon al.c. a jiné mléčné výrobky jsem neměla odvahu mu dát. Mohla bych mu dát čistý tvaroh? Dle doporučení se nemá dávat do 1 roku pro vysoký obsah bílkovin a tím zvýšené zatížení ledvin. Chemické preparáty se mi moc nechce mu dávat a mořské řasy taky myslím nejsou pro kojence moc vhodné. Jak mám tedy zajistit dostatek Ca? Expoziční test jsme nedělali, pouze eliminační dietu. Alergologické testy nejsou specifické, tak jsem syna nenechala nabírat. Ostatní potraviny snáší dobře. V rodině nejsou žádní alergici. Kdy a jak myslíte zkusit zavést do jídleníčku mléšné výrobky se syrovátkou? Bude lepší je převařovat? S jogurtem to asi nepůjde:-) Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Veronika
Odpověď
Dobrý den, Veroniko,
nedostatečné informace o biofyzikálních vlastnostech alergenů bych pediatrům a gastroenterologům odpustil. A domnívám se, že u alergologů se tyto vědomosti také neustále zlepšují. :-)
Z Vašeho popisu vyplývá, že atopické projevy Vašeho syna byly provokovány syrovátkovými bílkovinami. V případech, kdy dítě odmítá umělou výživu s vysoce hydrolyzovanými proteiny, lze vyzkoušet částečně bezmléčnou dietu orientovanou na eliminaci tohoto typu bílkovin.
Tvaroh je sice z velké části tvořen kaseinem, tedy bílkovinou, která nepřechází do mateřského mléka, tudíž by u dítěte nemělo dojít k senzibilizaci, nicméně ve hmotě může zůstat taková koncentrace syrovátkových bílkovin, která by mohla znovu spustit atopické obtíže.
Podobné je to u jogurtů, i když zde hraje svou pozitivní roli fermentace, při níž dochází k naštěpení mléčných proteinů a tím snížení jejich "agresivity". Proto se při znovuzavádění mléčných výrobků doporučuje začínat právě od jogurtů - velmi pozvolna od jogurtem zašpiněné lžičky jednou týdně, po měsíci zkusit navýšit na celou lžičku jednou týdně atd. Rychlost této domácí desenzibilizace je však dosti individuální, takže raději nespěchat.
A co podávat do té doby? Výrobky z čerstvého mléka - krupička, rýžová kaše apod. - by díky několikaminutovému varu měly být bezpečné. Pro zpestření jídelníčku doporučuji rýžové "mléko" obohacené vápníkem (prodává se v tetrapacku), které můžete bez rizika využívat i za studena. Je velmi chudé na proteiny, proto nemůže kravské mléko nahradit zcela. Více v článku Náhražky kravského mléka.
Další vápník ale může čerpat z běžné potravy - zelenina, ryby, ovoce, ořechy a semínka ve vhodné konzistenci. Podrobnosti najdete v našem článku Dostatek vápníku i bez mléka. Mořské řasy jsou skvělým zdrojem vápníku, u kojenců a batolat je však potřeba sledovat jejich obsah jódu.
Držím Vám palce a přeji hezký den,
Michal Závacký, ProAlergiky.cz