Infolinka 541 212 450


Povinné označování alergenů - nově i v restauracích a jídelnách – 2. část

(foto: iStock)

(foto: iStock)


Novinkou, která nabývá platnosti 13. 12. 2014, je povinnost nejen výrobců a prodejců, ale i všech provozovatelů restaurací, školních jídelen, nemocnic, obecně provozovatelů zařízení společného stravování uvádět alergeny, které jsou obsaženy v pokrmech nabízených daným zařízením a v nebalených výrobcích.

Slovo „novinka“ je však trochu zavádějící, neboť povinnost stravovacích provozů informovat strávníky o alergenech přítomných v nabízených pokrmech je platná již od roku 2005.

Nynější nařízení EU je však konkrétnější. Uvádí, že by alergen měl být na jídelním lístku označen dostatečně jasně, a to buď slovně, příp. číslem označujícím alergen, které koresponduje s povinným značením (1 – 14). Tato čísla a jejich význam by měly být k nahlédnutí poblíž, aby se s nimi mohl strávník seznámit. Školním jídelnám se doporučuje uvést dané informace na internetové stránce jídelny, aby s nimi byli obeznámeni i všichni rodiče.

Pro provozovatele bude tato změna mimo jiné představovat vyžádat si od svých dodavatelů kompletní údaje o dodaných potravinách a surovinách. Povinnosti dodavatelů tyto informace poskytnout upravuje nařízení EU č. 1169/2011.

14 hlavních potenciálních alergenů

  1. Obiloviny obsahující lepek (pšenice, ječmen, žito, oves, včetně jejich hybridních odrůd a kříženců)
  2. Korýši a výrobky z nich
  3. Vejce a výrobky z nich
  4. Ryby a výrobky z nich
  5. Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich
  6. Sójové boby (sója) a výrobky z nich
  7. Mléko a výrobky z něj
  8. Suché skořápkové plody a výrobky z nich (mandle, ořechy lískové, vlašské, kešu, pekanové, makadamové, para ořechy a pistácie)
  9. Celer a výrobky z něj
  10. Hořčice a výrobky z ní
  11. Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich
  12. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg, ml/kg, l, vyjádřeno v SO2
  13. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
  14. Měkkýši a výrobky z nich

Povinné označování potravin pro zvláštní výživu osob s nesnášenlivostí lepku

Hovoříme-li o značení potravin, nelze nezmínit pravidla týkající se označování bezlepkových potravin, což je často diskutované téma mezi našimi čtenáři.

Od roku 2012 jsou v platnosti jednotná evropská pravidla, která rozlišují dvě základní kategorie potravin:

  • „bezlepkové potraviny“

       - obsah lepku může být nejvýše 20 mg/kg

       - neobsahují pšenici, ječmen, žito, oves a křížence těchto obilovin

       - obsahují přirozeně bezlepkové suroviny

 

  • „potraviny s velmi nízkým obsahem lepku“

       - obsah lepku může být nejvýše 100 mg/kg

       - jsou vyrobené z běžných lepkových obilovin, u kterých byl obsah 

        lepku výrazně snížen technologickou úpravou

Řada osob s alergií na lepek snese oves (někteří i ječmen). Ovšem vyprodukovat „čistý oves“, který by nebyl během pěstování, sklizně či zpracování kontaminován ostatními lepkovými obilovinami, je velmi náročné. Proto se i zde sledují max. povolené limity lepku, které musejí být pod hranicí 20 mg/kg, aby výrobky mohly být označeny za vhodné pro celiaky.

Možné doprovodné značení potravin

Kromě povinného označení dle evropské směrnice se můžeme na bezlepkových potravinách setkat i s pojmy „vhodné pro celiaky, vhodné pro bezlepkovou dietu“ či s přeškrtnutým obilným klasem. Tato alternativní označení jsou však pouze doplňková, neměla by nahrazovat povinná.

Nepřehlédněte: Značení alergenů u balených potravin

Jaká je vaše osobní zkušenost ať už pozitivní či negativní s označováním alergenů v potravinách? Uvidíme, jak se provozovatelé zařízení společného stravování zhostí své nové povinnosti.


Články na podobné téma