Infolinka 541 212 450


UV filtry a ochranné faktory v opalovacích přípravcích

(foto: Sundayphoto-ImageSource)

(foto: Sundayphoto-ImageSource)


Přípravky sluneční ochrany obsahují látky, které pohlcují, odrážejí nebo rozptylují UV záření. Existují dvě základní skupiny těchto látek – chemické filtry a fyzikální filtry – které fungují na odlišném principu.

Chemické filtry

Chemické filtry se vsakují do pokožky, kde pohlcují UV záření. Přitom uvolňují teplo nebo mění svou chemickou strukturu. Jedná se o různé druhy látek, z nichž mnohé jsou používány již desítky let. Průběžně jsou povolovány nové látky a staré, u kterých se objeví nějaký problém, jsou zase zakazovány.

V současné době jsou nejrozšířenější cinamáty, saliciláty a benzofenony. Většina z nich je považována za účinné a bezpečné i pro citlivou pokožku. Snahou výrobců je vyvíjet takové filtry, které budou co nejvíce fotostabilní, čili se na světle nebudou brzy po aplikaci rozkládat a tím přestávat člověka chránit.

Fyzikální filtry

Fyzikální filtry UV záření odrážejí. Někteří výrobci je označují jako filtry minerální, protože jejich zástupce je možné v přírodě nalézt ve formě minerálů neboli nerostů. Nejčastěji se používají oxid zinečnatý a oxid titaničitý, někde i oxidy hořčíku nebo železa.

V opalovacích prostředcích se vyskytují v podobě jemných prášků. Jejich částečky zůstávají na povrchové (zrohovatělé, odumřelé) vrstvě pokožky, čili se prakticky nedostávají do kontaktu s živými buňkami lidského těla, a proto s nimi ani nemohou reagovat. Pokožka se po ošetření tímto typem filtrů může mírně bělavě lesknout. Fungují okamžitě po aplikaci.

Nutnost filtrovat A i B

Je známo, že ne všechny části slunečního záření člověku škodí. Mezi ty nejnebezpečnější patří ultrafialové paprsky typů A a B. Díky ozonové vrstvě se k zemskému povrchu dostane jen 1–3 procenta původního UV záření ze Slunce, přesto na nás mají velký vliv.

UVA záření má největší vlnovou délku. Drtivá většina (95–99 % dle denní doby) UV záření, které dopadne na Zemi, je právě typ UVA. Proniká hluboko do pokožky, kde způsobuje tvorbu volných radikálů, které mohou poškozovat DNA v buňkách a tím vyvolat nádorové bujení.

UVB záření má vlnovou délku o něco kratší. Je hlavní příčinou spálení od slunce. Zároveň přímo poškozuje DNA – způsobuje její mutaci, jejímž výsledkem může být opět rakovinné bujení.

Oba typy UV záření mohou poškozovat kolagenová vlákna v pokožce a tím urychlit její stárnutí. Zároveň v kůží likvidují vitamin A, a proto se v posledních letech doporučuje přes léto konzumovat dostatek provitaminu A neboli beta-karotenu, který je důležitým antioxidantem.

Málokterý kosmetický UV filtr funguje jak na celé UVA, tak celé UVB. Většina zachytí jen určité vlnové délky. Proto se poměrně často v přípravcích objevují různé kombinace filtrů, včetně současného použití chemického a fyzikálního typu.

Pro úplnost: Nejnebezpečnější UVC záření se k nám z kosmu nedostane vůbec, neboť je zcela odfiltrováno atmosférou.

Prohlédnout opalovací přípravky pro alergiky a atopiky

Aby faktor skutečně ochránil…

I když se většina lidí domnívá, že číslo ochranného faktoru (SPF, OF) odpovídá délce pobytu na slunci, není to přesně tak. Tento údaj souvisí s dávkou slunečního záření. Hodinou slunění někdy po ránu přece získáme menší dávku záření než v pravé poledne.

Samozřejmě obecně platí, že čím vyšší je číslo OF, tím poskytuje vyšší ochranu:

  • OF 2–12 – nízká ochrana
  • OF 15–25 – střední ochrana
  • OF 30–50 – vysoká ochrana
  • OF 50+ – velmi vysoká ochrana

Ochranný faktor přibližně udává, kolikrát déle můžeme po použití přípravku pobývat na slunci, aniž bychom se spálili, než kdybychom žádný přípravek nepoužili. Je vhodné brát v potaz předpokládanou intenzitu slunečního svitu, která je ovlivněna zejména zeměpisným pásmem a nadmořskou výškou a také ročním obdobím.

Aktuální intenzitu UV záření v různých zeměpisných oblastech světa udává tzv. UV index. Měří se i v České republice, což zajišťuje zdejší hydrometeorologický ústav. Jedná se o číslo na stupnici od 0 do 11. Můžeme tak kdykoli získat aktuální a přesné informace a na jejich základě se rozhodnout pro odpovídající úroveň sluneční ochrany. V Česku dosahuje tento index v letních měsících hodnoty 7, ale objevují se i výkyvy směrem k tropickým hodnotám kolem 9!

Následující tabulka uvádí doporučované hodnoty OF při různé výši UV indexu a pro různé fototypy pokožky.

 

UV index

Fototyp  

0–3,5  

4–6,5  

7–8,5  

9–11  

I

OF 15

OF 25

OF 30

OF 50

II

OF 10

OF 20

OF 25

OF 50

III

OF 6

OF 15

OF 20

OF 30

IV

x

OF 6

OF 15

OF 25

Když si nejsme schopni zjistit UV index v místě, kde se budeme pohybovat, zkusíme si zapamatovat alespoň základní fakta:

  • Většina lidí v létě cestuje na jih k moři. Na jižní Evropu dopadne zhruba o 20 % více UV záření (UV index 8,5) než u nás a v severní Africe zhruba o 25 % (UV index 9).
  • Pokud jedeme do hor, měli bychom počítat s tím, že s každým kilometrem nadmořské výšky stoupá dávka UV záření o 15 %. I když je na horách chladněji, slunce je agresivnější.
  • Mezi 11. a 15. hodinou na Zem dopadá polovina celodenní dávky UV záření. Je známo, že polednímu slunci je vhodné se vyhýbat. Dvě hodiny před polednem a dvě hodiny po poledni je UV index na úrovni asi 75 % svého denního maxima, tj. pohybuje se mezi 5 a 6.

Při běžném postupu se počítá s dobou přirozené ochrany pokožky, která vychází z takzvaného fototypu a je zhruba následující:

  • fototyp I – 5–10 minut
  • fototyp II – 10–20 minut
  • fototyp III – 20–30 minut
  • fototyp IV – 30–40 minut

Pozor, trocha matematiky:

Doba přirozené ochrany pokožky × OF = maximální doba na slunci

Pokud tedy máme fototyp I a použijeme OF 15…

10 minut × 15 = 150 minut

…můžeme se slunit maximálně 150 minut, tj. 2,5 hodiny. Tyto výpočty jsou pouze orientační a k poškození kožních buněk může nastat i dříve, než dojde k viditelnému spálení. Doporučuje se proto tuto dobu zkracovat o 40 procent:

150 minut × 0,6 = 90 minut

V našem příkladu tak dospíváme k bezpečné době 90 minut, tedy 1,5 hodiny.

Vzorec lze teoreticky použít i obráceně, tj. pokud víme, jaký jsme fototyp a jak dlouho budeme vystaveni slunci. Výsledné číslo je potřebný OF. I zde raději počítáme s bezpečnostní rezervou v podobě o 40 % delší plánované maximální doby na sluníčku:

OF = maximální doba na slunci × 1,4 : doba přirozené ochrany pokožky

TIP: Pokračovat na článek Bezpečné opalování citlivé pokožky


Články na podobné téma