Proč je diagnostika HIT tak složitá?
Hlavní úskalí spočívá v tom, že neexistuje žádný jednoznačný laboratorní test, který by s jistotou řekl: „Ano, máte histaminovou intoleranci.“ Příznaky HIT jsou navíc velmi různorodé a snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. Diagnostika je proto především vylučovací – lékař musí nejprve vyloučit jiné možné příčiny vašich obtíží.
První krok: Důkladná konzultace s lékařem
Cesta k diagnóze by měla začínat u praktického lékaře, který sice nemusí mít o HIT dostatečné povědomí, ale alespoň vyloučí infekční původ potíží a může provést první vyšetření zaměřená na probíhající zánět v těle nebo zvýšené hladiny protilátek.
Základem všeho je návštěva specializovaného lékaře – alergologa nebo gastroenterologa, ke kterému vás praktický lékař odešle. Ten s vámi projde podrobnou anamnézu. Bude se ptát například na:
-
vaše konkrétní příznaky (kdy se objevují, jak jsou intenzivní),
-
váš jídelníček a životní styl,
-
rodinnou historii onemocnění,
-
užívané léky (některé mohou snižovat aktivitu enzymu DAO).
Cílem je vyloučit jiná onemocnění, která mohou HIT napodobovat. Mezi nejčastější patří:
- potravinové alergie,
- celiakie,
- syndrom dráždivého tračníku (IBS),
- syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě (SIBO),
- nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida),
- systémová mastocytóza.
Metody používané v diagnostice HIT
Pokud lékař na základě anamnézy pojme podezření na HIT, může přistoupit k dalším krokům.
1. Eliminační dieta – zlatý standard diagnostiky
Nejdůležitějším a nejprůkaznějším diagnostickým nástrojem je eliminačně-expoziční test. V praxi to znamená dočasné zavedení nízkohistaminové diety.
- Fáze eliminační: Na dobu 4 až 8 týdnů ze svého jídelníčku striktně vyřadíte potraviny bohaté na histamin a další biogenní aminy (zrající sýry, uzeniny, kvašená zelenina, některé druhy ryb, alkohol atd.). Během této doby si vedete podrobný potravinový a příznakový deník, kam si zapisujete vše, co sníte, a jak se cítíte. Cílem je zjistit, zda dojde k výraznému zmírnění nebo úplnému vymizení příznaků.
- Fáze provokační (expoziční): Pokud se váš stav na dietě zlepší, následuje klíčová druhá fáze. Pod dohledem lékaře postupně a kontrolovaně zařazujete zpět do jídelníčku potraviny s vyšším obsahem histaminu a sledujete, zda se příznaky vrátí. Právě opětovné objevení potíží po konzumaci histaminu je nejsilnějším důkazem, že vaše problémy souvisí s jeho metabolismem.
V rámci diagnostiky může lékař rovněž doporučit vyzkoušet doplněk stravy s obsahem enzymu DAO před konzumací rizikové potraviny; pokud se příznaky nedostaví, může to dále podpořit podezření na HIT.
2. Měření hladiny enzymu DAO v krvi
Toto vyšetření měří koncentraci nebo aktivitu enzymu diaminooxidázy (DAO) v krevním séru, tedy z odebraného vzorku krve. Je však třeba zdůraznit jeho limity:
- Nízká hladina neznamená diagnózu: Mnoho lidí má přirozeně nižší hladinu DAO, aniž by pociťovali jakékoliv příznaky. Naopak člověk s normální hladinou DAO v krvi může trpět HIT, protože test nevypovídá o skutečné aktivitě enzymu ve střevě, kde je ho nejvíce.
- Výsledek může být ovlivněn: Hladinu DAO mohou dočasně snížit některé léky, alkohol nebo probíhající zánět ve střevě.
Tento test slouží spíše jako pomocný ukazatel, který může podpořit podezření na HIT, ale nikdy by neměl být jediným diagnostickým kritériem.
3. Měření histaminu v krvi a moči
Vyšetření hladiny histaminu nebo jeho metabolitů v krvi či moči se pro diagnostiku HIT obecně nedoporučuje. Hladina histaminu v těle rychle kolísá a tento test není schopen spolehlivě odlišit HIT od jiných stavů. Své uplatnění nachází spíše při diagnostice vzácnějších onemocnění, jako je například mastocytóza.
4. Genetické testy
V laboratořích je možné nechat si ze vzorku krve nebo slin otestovat přítomnost určitých variant (polymorfismů) v genu, který je zodpovědný za tvorbu enzymu DAO. Co je ale důležité vědět?
- Test odhalí pouze predispozici: Pozitivní výsledek znamená pouze to, že máte genetickou vlohu k nižší produkci DAO. Neznamená to, že skutečně trpíte nebo budete trpět histaminovou intolerancí.
- Není to diagnóza: Mnoho nositelů těchto genových variant nemá žádné klinické potíže. Spoléhat se pouze na genetický test může být zavádějící a vést ke zbytečným dietním omezením.
5. Kožní test s histaminem
Někdy se jako doplňková metoda používá tzv. kožní prick test, při kterém se na kůži aplikuje kapka histaminu. U pacientů s HIT může kožní reakce (pupen) přetrvávat déle než u zdravých jedinců. Ani tento test však není pro diagnózu HIT specifický a slouží pouze jako jeden z dílků skládačky.
