Infolinka 541 212 450


Velikonoce bez vajec, mléka a lepku

Velikonoce bez vajec, mléka a lepku

I s potravinovou alergií si o Velikonocích můžete pochutnávat


Lze připravit tradiční velikonoční pokrmy i pro potravinové alergiky? Samozřejmě že ANO a my vám poradíme, jak na to. Připravili jsme pro vás celou sérii článků na toto téma, včetně vyzkoušených receptů.

Velikonoce: Každý rok v jiném termínu

Název Velikonoce je odvozen od tzv. „Velké noci“, tedy noci z Bílé soboty na nedělní Boží hod velikonoční, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Velikonoce jsou pohyblivé svátky – velikonoční neděle připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Každý z nás tyto svátky pojímáme jinak. Pro někoho jsou největšími svátky křesťanskými, pro jiného symbolizují přicházející jaro. Naši předkové je uctívali i jako svátky plodnosti, probouzení se přírody, počátek zemědělských prací apod.

Velikonoční pokrmy nejsou jen vajíčka a beránci

Mezi nejznámější symboly Velikonoc patří, kromě vajec jako takových, zajisté velikonoční beránek, mazanec, jidáše, zajíčci, různé druhy nádivek, ale i pokrmy z masa mladých zvířat – nejčastěji z masa kuřecího, jehněčího či skopového.

V řadách rodin se i dnes pečou velikonoční perníčky, věnce a pletence. Nejvíce se tyto tradice dodržují na jižní Moravě.

Tradiční pokrmy spojené s jednotlivými dny

Vaření a pečení jednotlivých pokrmů má své zákonitosti - dle tradice jsou připravovány určité pokrmy v dané dny velikonočního týdne.

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je pro křesťany postním dnem – součástí čtyřicetidenního předvelikonočního půstu, a proto se v tento den připravovaly pokrmy prosté, ne z masa teplokrevných zvířat, bez živočišných tuků.

Typické jsou tzv. „zelené“ pokrmy, jejichž základem bývá hrách či zelí. Často se vařily a vaří polévky z jarních bylinek, špenátu, kopřiv, řeřichy. V tento den se také pečou jidáše.

 

Recepty na Zelený čtvrtekŘeřicha k jaru patří

Řeřichová polévka

Bezlepková špenátová roláda

Jidáše bez mléka a vajec

 

Velký pátek

Velký pátek je dnem smrti, ukřižováním Ježíše Krista. Pro tento den je typický přísný půst.

Mezi postní – tradiční, i méně tradiční pokrmy patřily lepenice, špenátová, česneková, hrášková nebo bramborová polévka, kulajda, houbová či zeleninová nádivka, brokolicový nákyp, kuba, ale mohly se podávat i ryby.

KulajdaRecepty na Velký pátek

Kulajda

Lepenice

 

 

Bílá sobota

Bílá sobota bývá nazývána „dnem ticha“, neboť to byl den, kdy Ježíš ležel v hrobě – den mezi jeho smrtí a vzkříšením.

Z praktického hlediska se jedná o poslední den půstu, kdy se pečou beránci a mazance.

MazanecRecepty na Bílou sobotu

Velikonoční beránek

Velikonoční mazanec

Hod boží – neděle velikonoční

Hod boží velikonočníje hlavním velikonočním svátkem. V tento den se nosí do kostelů na mše potraviny, které se zde světí.

Typickým obědem v tuto neděli bývají různé druhy nádivek, směsí – kombinace hlavně sekaného masa s vejci, pečivem a zelenými bylinkami (kopřivy, libeček atd.).

Mezi tradiční pokrmy v tento den patřila i na různý způsob upravená masa mladých zvířat – skopové, kuřecí, králičí.

Recepty na neděli velikonočníVelikonoční sekaná bez vajec

Velikonoční nádivka bezmléčná

 

Velikonoční sekaná bez vajec

Velikonoční sekaná s bulgurem (bez mléka)

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí bývá nazýváno také pondělím červeným. V dnešní době je spojováno hlavně s koledníky, pomlázkami, obarvenými a nazdobenými vajíčky.

Velikonoční pondělí bylo ve znamení pokrmů z vajec. Dělala se vejce plněná, smažená, vajíčka se přidávala do omáček, salátů, k masu, případně se pekly i výše zmiňované velikonoční nádivky.

Náš tip: V samostatném článku tohoto speciálu se dozvíte, jak naložit s vaječnou výslužkou koledníků.


Články na podobné téma