Na dovolenou se pokaždé velmi těšíme, asi jako každý. Letos se nám naskytla zajímavá příležitost navštívit krásné místo, sen každého trampa a romantika – Island. Cestu jsme plánovali dlouho dopředu, abychom se řádně připravili nejen na tamější povětrnostní podmínky, ale také jsme museli promyslet, kde a jak se budeme stravovat. Manžel má totiž alergii na lepek a intoleranci laktózy.
Příprava a plány
Plán dovolené bylo hodně cestovat a objevovat. Chtěli jsme objet Island po obvodu a zvláště na severozápadě jsou místa úplně bez civilizace. Nemohli jsme se tedy spoléhat na to, že potkáme glutenfree/lactosefree friendly restaurace. Rozhodli jsme se tedy, že si budeme vařit sami. K našemu překvapení to vůbec nebylo omezující, ale naopak jsme si u toho skvěle odpočinuli a povídali si. Fazole s párkem na břehu svěží horské bystřiny, v teple poledního slunce, chutnají opravdu skvěle.
Pro bezlepkového strýčka příhodu jsme do kufru zabalili přiměřené množství bezlepkového chleba, pár sladkostí, energetických tyčinek a také lyofilizované jídlo. To má pro cestovatele obrovskou výhodu. Je lehké (cca 100g) a příprava značně jednoduchá (zalije se trochou horké vody). Z výsledku jsme byli nadšeni. Jídlo nemělo chemickou ani umělou pachuť, žádné glutamany a glutamáty, prostě porce lehce stravitelného a výživného jídla, po kterém nebyl hlad.
Služby a možnosti nakupování dietních potravin
Kromě první noci jsme nechtěli žádné hotelové ubytování, ale hezky pobyt v přírodě, ve stanu. Kempování na Islandu je jeden z nejkrásnějších a zároveň nejdobrodružnějších zážitků, jaké lze zažít. Na letiště v Reykjavíku jsme přiletěli pozdě v noci (ač světlo polárního dne přesvědčuje o opaku…), takže ubytování v hotelu bylo nezbytné. U snídaně nebyl problém se sójovým mlékem, které obsluha velice ochotně přinesla (takovou samozřejmou ochotu jsme na cestách ještě nezažili).
Před samotnou cestou jsme navštívili jeden z doporučených supermarketů – Bónus a byli jsme mile překvapeni nabídkou bezlepkového a bezmléčného sortimentu. Regály jsou velmi dobře označeny, nabídka sice není moc široká, ale dostačující. I když jsme sladkostí měli relativně dost, manžel se zamiloval do 60% hořké čokolády s jablečnou šťávou. Také jsme ochutnali 2 druhy místních sušenek bez lepku a mléka. Pečivo měli hlavně ve formě pufovaných rýžových chlebíčků, ale našli jsme i prověřený Schar, ovšem za dvojnásobnou cenu. Vlastně všechno tady stojí dva až třikrát tolik co u nás. Tudíž je rozumné vzít si s sebou potraviny z domova. V oddělení mléčných výrobků jsme narazili na velkou škálu rostlinných mlék a sójových dezertů. Také byl k mání bezlaktózový sýr Philadelphia. V oddělení uzenin jsme pečlivě prohlíželi obaly, a protože alergeny jsou na výrobcích zvýrazněny, vyselektovali jsme pár balení uzenin, které vyhovovaly. Ke snídani jsme si každé ráno připravovali čaj, zalili snídaňovou směs, přidali ovoce, většinou banány nebo ananas z plechovky, obojí koupené v místním supermarketu. V autě za cesty jsme si ještě připravili pár sendvičů.
Gullfoss a Geysir – místa poznání a odpočinku
První zastávkou naší cesty byla návštěva nádherného vodopádu Gullfoss. Voda stéká kaskádovitě dolů ve dvou spádech, v první části vodopád měří asi 11 metrů a druhý 22 metrů, obě fáze ústí do 2,5km dlouhého kaňonu. Nad vodopády jsou divoké peřeje. Byla to nádherná podívaná, kterou umocňovala duha, místy dokonce dvojitá, kterou jsme procházeli. Doslova jsme tak mohli ochutnat duhu. Kousek od Gullfossu se nacházejí známé gejzíry. Jeden z nich – Strokkur chrlí pravidelně každých 5-10 minut vařící vodu do výšky více než 20 metrů.
Jak u vodopádu, tak i u gejzíru jsou obchody se suvenýry a samoobslužné občerstvení. My jsme toho využili a pár suvenýrů nakoupili a dali si čaj. Nabídka občerstvení byla spíše skromnější, pár zákusků, párky v rohlíku, hranolky, ryba. Dali jsme si polévku dle denní nabídky, která splňovala dietní omezení, nebyla zahuštěná a ani s přidanou smetanou. Denní polévky jsou v bistrech oblíbené, ale většinu z nich jsme viděli smetanových. Islanďané totiž mají mléčné výrobky ve velké oblibě a musím potvrdit, že jejich chuť je naprosto skvělá. Nejznámějším mléčným výrobkem je tzv. Skyr, což je něco mezi jogurtem a tvarohem. 100% jej mohu doporučit ale jen bezlepkářům, protože je to čistě přírodní výrobek bez přidaných škrobů.
Při putování po Islandu jsou místa, kde dlouho nenarazíte na žádné městečko s obchodem nebo restaurací, ale relativně často lze potkat čerpací stanici, která vždy nějaké to občerstvení nabízí. Nicméně nabídka dietních potravin je tam na horší úrovni. Objevili jsme pouze glutenfree chipsy a maximálně rýžové chlebíčky. Občas jsme projížděli malými městečky a tam už se dalo na supermarket natrefit. Kromě Bónusu jsme našli Samkaup, kde také najdete regály s bezlepkovým sortimentem, a příjemné bylo, že měli úplně jiné druhy zboží než v Bónusu. Párkrát jsme si tam koupili již zmíněné fazole a párky a bylo tak postaráno o večeři. Díky tomu večeře mohly být ještě rozmanitější.
Neobyčejné zážitky
Cestou na západ jsme díky průvodci Roughroads narazili na báječnou a útulnou kavárničku u divokého útesu. Poseděli jsme, dali kafe a čaj. V kavárně nabízeli domácí dorty a koláče a byly opravdu skvělé. Jen je neměli ani bez lepku ani bez laktózy. Pohodu ke kafíčku jsme si ale udělali s bezlepkovými sušenkami, které jsme před tím koupili v Bónusu. Majitelka sice nejdříve nadšena nebyla, že jsme chtěli konzumovat přinesené sladkosti, ale po našem upozornění, zda by si nemohla přečíst nápis na krabičce, se velice omluvila a byli jsme ujištěni, že je to v naprostém pořádku. V klidu jsme tedy dál popíjeli kávu, ukusovali sušenky a kochali jsme se nádherným pohledem z okna kavárničky na moře. Opravdu se tady zastavil čas….
Každý večer jsme hledali nové místo k „založení tábora“. Postavili jsme stan, udělali večeři a odpočívali. Počasí bylo někdy nepříznivé hlavně k večeru - foukal silný a ledový vítr. Jednu noc nás dokonce zasáhla sněhová vánice a pak i vichřice, ale to k pobytu na Islandu patří, a stejně jsme spali dobře. Nejkrásnější bylo, že jsme místa stanování měli vždy v blízkosti teplého pramene ke koupání. Rochnit se v islandském počasí v termální řece nebo přírodním bazénku, který měl něco mezi 45-48°C bylo naprosto, naprosto úžasné.
S koupáním máme spojený jeden velmi příjemný zážitek. „Místní“ Poláci nám ochotně darovali 4 velké tašky ryb. Vzhledem k tomu, že už bylo po půlnoci a na Islandu nejsou žádné stromy, čti palivo, ryby jsme si udělat sami nemohli. Ráno jsme se museli sbalit a jet zase dál, tak jsme tresky na noc uložili k ledu (ten byl všude kolem nás) a při ukládání ke spánku jsme dumali, co zítra s nimi. Napadlo nás, že jakmile po cestě uvidíme nějakou farmu, zkusíme je poprosit, aby nám tresky udělali k jídlu a zbytek si nechali. Tento smělý nápad jsme s velkým úspěchem realizovali. Když jsme druhý den, přibližně v čase oběda, projížděli městečkem, objevili jsme malý rodinný penzión, který patřil polsko-islandskému páru, a tito manželé nám rybu připravili. Podávala se s opékanými bramborami a dušenou zeleninou. Manžel paní domácí laskavě upozornil na svá omezení, aby při přípravě nepoužila máslo ani mouku a tak jsme si mohli v klidu pochutnat na dobrém domácím jídle. Majitelé byli opravdu laskaví, jídlo nám neúčtovali, platili jsme jen za kávu a čaj. Za takové jídlo bychom jinak zaplatili v přepočtu asi 1500 Kč na osobu. Navíc nás upozornili, že v místním zálivu lze vidět kosatky, což se nám podařilo! Slíbili jsme, že je navštívíme i při příští návštěvě Islandu.
Cestování po ostrově bylo velmi dobrodružné, projížděli jsme opuštěnými silnicemi po západních fjordech, zastavili jsme se na nejzápadnějším výběžku Evropy a užívali si pozorování tisíců ptáků, kteří na útesech hnízdili. Nejvíce nás zaujal papuchalk bělobradý. Jen nás opravdu zamrzelo, že Islanďané si klidně tohoto nádherného ptáka udělají k večeři a úplně otřesení jsme byli z toho, že k prodeji sbírají jejich vejce.
Pokračovali jsme dál k severo-východu, kde jsme měli, kromě utáboření, v plánu pozorovat velryby. Večer jsme stan rozbalili na kopci nad zálivem, ohřívali se v místním geotermálu, pozorovali zasněžený fjord a v zálivu se vynořující velryby. Absolutní balzám na duši.
V Húsavíku většinou nepanuje pěkné počasí, ale my jsme měli štěstí, a dva dny, které jsme tam strávili, byly opravdu nádherné. Velryby se připlouvají do zálivu krmit a tak bylo téměř zaručeno, že nějaké zblízka zahlédneme. A nejen to, skoro jsme si na ně sáhli a to byl nezapomenutelný zážitek.
Určitě se vrátíme
Při putování na východ jsme se zastavili v nádherném ledovcovém údolí, pak u vodopádu Godafoss a navštívili snad nejznámější 62 m dlouhý vodopád Skogafoss. Příroda na Islandu je opravdu nádherná. Sopky, vodopády, i počasí zde mají své kouzlo.
Musíme zkonstatovat, že tato dovolená se skutečně vydařila a odjížděli jsme domů spokojení a s myšlenkami na návrat.
TIP: Doporučujeme na Islandu používat krémy s vysokým faktorem, protože sluníčko, opravdu pálí. Na pozoru by měli být i lidé s citlivou pokožkou a alergií na slunce. Alergie se nám po pár dnech skutečně projevila.
Další články speciálu Cestování s potravinovou alergií a celiakií
Milujeme cestování a ani potravinová alergie nás nezastaví
Cestování s dietou – tentokrát po Evropě
Londýn a New York – ráj pro potravinové alergiky
Dovolená pro potravinového alergika znamená pečlivější přípravu
