Gastroezofageální reflux, zkráceně GERD, je fyziologický jev, na vůli nezávislý, který se vyskytuje u každého jedince. Jedná se o návrat obsahu žaludku do jícnu, kde kyseliny a enzymy ze žaludku působí při delší expozici podráždění nebo až poškození tkání, které nejsou na kontakt s takovým materiálem adaptovány. Pokud se reflux objevuje častěji nebo jeho epizody trvají déle, případně zasahuje-li do horních či dolních cest dýchacích, stává se příčinou tzv. refluxní choroby jícnu, která se projevuje u 7–21 % populace.
Onemocnění obvykle provází tzv. typickými příznaky, jako je zvracení, pálení žáhy, bolesti v nadbřišku, obtíže při polykání a časté říhání.
Přítomnost patologického gastroezofageálního refluxu u pacientů s bronchiálním astmatem je velmi častá, až 3× vyšší než u ostatní populace. Přitom jen relativně malá část astmatických pacientů udává příznaky typické pro reflux. Takovýto reflux je také označován jako „tichý, mlčící“ reflux a tento se vyskytuje u více než 30 % pacientů. U kojenců a malých dětí může být GERD příčinou opakovaných pískotů při dýchání, proto je zejména v tomto věku nutno o refluxní chorobě jícnu uvažovat v rámci diferenciální diagnostiky astmatu.
GERD může vyvolat projevy astmatu, ale i bronchiální astma samo o sobě může vést sekundárně k rozvoji GERD. Uplatňuje se zde především zvýšený nitrobřišní tlak spojený s obtížným výdechem nebo kašlem a negativní nitrohrudní tlak při usilovném nádechu. Také užívání některých léků, zejména metylxantinů (Theoplus®, Euphyllin® apod.) může způsobit snížení tonu jícnového svěrače.
Diagnostika – sonda v hlavní roli
Zlatým standardem zůstává 24hodinová kontinuální pH metrie jícnu. Je to vyšetření, při kterém lékař zavádí tenkou sondu přes nos do koncové části jícnu asi 5 cm nad přechod jícnu do žaludku. Na konci sondy je citlivé čidlo, které hodnotí aktuální hodnotu pH („kyselosti“) v dané oblasti, naměřené hodnoty zpracovává přístroj, který pacient nosí při sobě po celých 24 hodin.
Je nutné sledovat i vztah zjištěných refluxních epizod k subjektivním potížím nemocného (např. kašel, dušnost apod.)
Léčba dietou i léky pro snížení kyselosti žaludku
Režimová opatření
Vedle úpravy životosprávy – vyloučení kouření, kávy, černého čaje, čokolády, kakaa, alkoholu, mentolu, kyselých, tučných a kořeněných jídel, nápojů sycených kysličníkem uhličitým – je nutné snížení nadváhy a zvýšenou polohu hlavy ve spánku
Medikace
Základem medikamentózní léčby v dětském i dospělém věku jsou léky ze skupiny inhibitorů protonové pumpy – Helicid®, Apo-ome®, Lanzul® apod. Doporučuje se léky podávat po dobu nejméně 3 měsíců a pak zhodnotit jejich účinnost.
Refluxní choroba je v současné době považována za chronické onemocnění, které ve více než 50 % případů vyžaduje dlouhodobou léčbu. Při antirefluxní terapii je u řady astmatiků popisován výrazný ústup příznaků.
